Divadlo pkřtěno

Slavnostní křest nového Lesního divadla, který současně zakončil letošní sezónu se uskutečnil v sobotu 20.9. a byl slunečný, deštivý, studený i teplý… ale příjemný i povedený. Jako život!

„Vzhledem k tomu, že letošní rok se dožívá dokonalé devadesátky doyen našeho hereckého souboru a současně muž, který za mnohé v Lesním divadle ´může´, bylo nám hned jasné, že přestřihne slavnostně pásku právě on -  ing. Josef Beneš,“ řekla principálka Michaela Šmerglová. Při zodpovědné střižbě mu asistovali další herečtí pamětníci - Dagmar Renertová a  František Šedivý. „Bylo milé je na jevišti zase spolu vidět,“ dodala „šéfka“ divadla.

Poté, co za hudebního super - doprovodu Tango Jazz Bandu Saši Skutila došlo ke křtu, byli drobně oceněni také ti členové souboru, kteří se nejvíce zasloužili o to, že lesní scéna stojí v dnešní podobě. Přesně-  Ilona Květenská, Miloslav Šmejkal, Roman Tichý a Jiří Cicvárek.

„DSŘ se zavázal, že přispěje svými silami i financemi k obnově divadla. Tomu jsme myslím čestně, a  na žádanou minutu, dostáli. Můj obrovský dík za to, že slovo je splněno, proto patří především hrstce divadelníků, kteří si - de facto od října do pozdního jara, víkend co víkend - i ve všední dny - našli čas na demolici a poté i budování divadla, to vzdor tomu, že jsou zaměstnáni, vytíženi dalšími aktivitami a mají i rodiny - tudíž jiné povinnosti,“ uvedla  principálka, která záhy poděkovala VŠEM,  kteří se JAKKOLI podíleli na tom, že nové divadlo stojí. V hledáčku jejích díků byli i sponzoři a donátoři, kteří dle jejích slov souboru vytrhli trn z paty!...

Po neoficiálních oficialitách došlo na samotné oslavy. První mířily k 90ce ing. Josefa Beneše, kterému Band zahrál jeho oblíbenou: „Kde je sládek, tam je mládek…“ a členové souboru mu popřáli hodně sil a chuti do dalších dnů nejen květinou, ale i dary.  Na to se fest rozpršelo… Nové jeviště dík tomu zažilo obří happening - hudba, raut, diváci i aktéři decentního odpoledne pod jednou střechou. Nálada skvělá! A to tak, že nakonec mladá herecká sekce pod taktovkou Iva Tamchyny zahrála Čechovova Medvěda v tzv. negativním pohledu.  Tj. diváci v přesile seděli pod střechou na jevišti, a mladí herci  „to dali“ před hledištěm na dešti. Ale skvostně… „Čím byli mokřejší, tím byli opravdovější!“ vysloužili si chválu české vědkyně prof. Blanky Říhové, která v lesním divadle svého času také hrála, a pozvání na křest přijala. Pak už se zapíjelo, chutnalo, vzpomínalo, plánovalo… „Novým prknům přeju pevnost a výdrž,  divadelníkům, aby se jim tu dobře hrálo, a bylo to stále fajn,“ uzavřela pozdní odpoledne principálka.

(m)

P.S.

Děkuju moc všem, kteří se zapojili do příprav, průběhu (i úklidu) slavnostního křtu!

Současně děkuju i těm, kteří si přišli jen tak ťuknout s divadelníky a okouknout nové divadlo…  

(šm)