Jak je složité najít v určitém věku dokonalou partnerku (ale i partnera), a jak nutno ze svých nároků na protějšek postupně snižovat? Divák zjistí, že restituce nemusí být nutně příjemná věc, zvláště když má dány striktní podmínky, a když je jejím předmětem ne zrovna moc zachovalý činžovní dům. Stejně není jednouché vzájemné soužití nájemníků v tomto domě, a jděme ještě níž, ani rodin v jednotlivých bytech. V tom zdejším „u fontány“ je každý soused trochu exot, ale kupodivu má řadu charakterových rysů a vlastností skutečných postav. Takže byly nějaké konkrétní předlohou? To autorka hry Michaela Šmerglová odmítá přiznat a už vůbec je jmenovat, prý chce mít ještě nějaké přátele… Takže toto rozluští jedině divák sám, který tu s úsměvem (či děsem v očích) může trochu poznat v osobách na jevišti svou ženu, strýce, otce, tchýni… ale žel i sebe. Naštěstí je to vše v komickém duchu, a za přestávkové podpory chlazeného piva, klobás a palačinek, které se v areálu divadla, jemuž je letos přesně sto let a začíná jeho velká obnova, odehraje.
Nakonec, stačí obléci se, přijít a vidět.